Metamorfní technika

 

jednoduchá metoda pro uvolnění citových bloků, strachů a stresů

 

V současné době procházíme obdobím hlubokých změn a transformací a stále více potřebujeme prostředky, které nám pomohou v překonání nesnází s tím spojených. Na povrch citelně vyplývají naše nezpracované, i velmi hluboce zakořeněné či uložené bloky. Metamorfní technika je jedinečná metoda proměny, tzv. metamorfózy. Jejím symbolem je larva motýla, která se přes proces zakuklení stává nádherným motýlem.

Prenatální období (období vývoje dítěte v matčině lůnu) je velmi důležitým úsekem našeho života, ve kterém jsme se zformovali, a to nejen fyzicky, ale také psychicky, je to období, ve kterém se vytvořily naše silné stránky, ale i naše slabiny. V momentě narození tedy náš život již zapustil kořeny v prenatálním období. Vše to, co zažíváme v době těhotenství, ovlivňuje naše současné myšlenky, naši osobnost, naše vědomí. Metamorfní technika koncentruje svou pozornost a akci právě na toto období.

Zakladatel terapie – Britský naturopat a reflexolog Robert St. John (1914-1996) patřil k jedněm z nejzkušenějších terapeutů. Mnohé z reflexních map, které měl k dispozici, ovšem neodpovídaly faktům, s nimiž se v praxi setkával. Vytvořil si tedy mapu novou, ani pak však nebyl zcela spokojený. Chtěl zkoumat dál a jít až za hranice „tělesného aspektu“ klasické reflexní masáže. Stal se tak zakladatelem terapie s názvem metamorfní technika. Tušil, že mnohé potíže souvisejí s energetickými bloky, které se „ukotvily“ na úrovni spinálních (míšních) nervů. Rozhodl se proto soustředit se při své práci pouze na reflexní zónu páteře a studovat při tom psychologicko-emoční účinek tohoto typu ošetřování. Pozoroval a vyhodnocoval charakteristiky chodidel i lidí, kterým tato chodidla patřila, a dospěl k velmi překvapivým závěrům. Na reflexní zóně páteře (najdeme ji na vnitřní straně chodidla v oblasti mezi palcem a patou) pravidelně nacházel pět bodů, jež se od ostatních částí dané zóny určitým způsobem lišily. Byly citlivější a jakoby „napjatější“.

Otcovský a mateřský princip

St. John se velmi často setkával s pacienty, kteří mívali otlaky nebo silně zrohovatělou kůži v oblasti paty. Tito lidé měli jedno společné: jejich vztah s matkou (a k matce) nebyl zcela ideální. Oblast paty byla proto později nazvána „mateřský princip“. Zajímalo ho tedy, kde se nachází podobný znak související s figurou otce. Jeho umístění nakonec našel na kloubu palce chodidla. Tato zóna pak byla nazvána „otcovský princip“. Je nutné doplnit, že bloky v „mateřském principu“ se úzce nespojují pouze s konkrétní osobou matky, ale zároveň i s mateřským aspektem každého z nás, tedy schopností přijímat, o někoho se starat, vyživovat (ve všech směrech) sebe sama i ostatní, s naší vnímavostí, správným postojem k realitě, a tedy i naším bytím „nohama na zemi“. Bloky „otcovského principu“ stejně tak nesouvisejí pouze s otcem jako takovým, ale i s problémy ve vztazích s autoritami. Vážou se také k právu a k rozhodnutí být sami sebou.

Otisky vývoje organismu

Přesvědčil se, že chodidlo nevypovídá pouze o tělesném aspektu jedince, ale i o zvláštnostech jeho mentálního a emočního postoje k životu. Svému objevu ze začátku nepřikládal zvláštní význam. Později však vytušil, že přítomnost „otce“ a „matky“ na reflexní zóně páteře souvisí i s celým obdobím vývoje jedince před narozením – tedy s obdobím prenatálního vývoje a jeho průběhem. Pochopil, že na dané reflexní zóně můžeme sledovat celý dlouhý časový úsek: okamžik početí, po kterém následuje prenatální vývoj a nakonec i samotný moment narození. Došlo mu, co oněch pět odlišných bodů na reflexní zóně páteře (o nichž jsme se zmínili výše) znamená. Odpovídají pěti nesmírně důležitým mezníkům vývoje dítěte v lůně matky.

1. První bod (zóna kloubu palce, první krční obratel) odpovídá okamžiku početí až po osmý týden embryonálního vývoje, kdy se plod soustředí na „konstrukci“ vlastního fyzického těla.

2. Kolem osmého týdne je plod kompletní, i když samozřejmě ještě ne zcela vyvinutý. Dívá se na svou dosavadní „práci“ a je s ní více či méně spokojený. Pozitivní či negativní charakter tohoto momentu jej pak provází do dalšího života a ovlivňuje jeho úctu k sobě samému.

3. Mezi devátým a devatenáctým týdnem vývoje pokračuje růst plodu, který je v kontaktu se svým vlastním mikrokosmem. V období prvního pohybu v mateřském lůně si začíná uvědomovat existenci vnějšího světa. Pocity, jež prožívá, pak ovlivňují jeho mentální postoj vůči ostatním a světu jako takovému.

4. Třicátý třetí týden (první křížový obratel) je „přípravné“ období před narozením. „Ochota“ dítěte narodit se je ovlivněná jeho předchozími zkušenostmi.

5. Poslední, pátá etapa, je pak narození (spodní část křížové kosti). Jedná se o moment velké změny, rozhodnutí se k akci. Provázejí jej pocity strachu, izolace, paniky nebo štěstí a expanze.

 

 

Robert St. John dospěl k podloženému vědeckému poznání, že události zažité během těhotenství, kdy jsou pokládány základy nové a jedinečné bytosti, kterou jsme každý z nás, jsou ty, které ovlivňují náš způsob bytí a jednání po narození. Pokračovatelem této metody je Gaston San-Pierre, kanaďan žijící mnoho let v Anglii, který s objevitelem této metody Robertem St. Johnem spolupracoval v 70.letech nazval metodu Metamorfní technika. V roce 1979 pak založil The Metamorphic Association, která se v roce 1983 stala etickou organizací s cílem podporovat povědomí o Metamorfní technice prostřednictvím vzdělávání a instruktážních školení teorie a praxe této formy uzdravení a osobního rozvoje. Gaston San-Pierre zařadil do svých kurzů také vesmírné principy/zákony, které jsou s podstatou Metamorfiky nerozdělitelně propojeny

Princip Metamorfní techniky 

Metamorfní technika jemně stimuluje hluboké změny. MT postupně rozpouští citové a emocionální bloky a obavy, které se vyživují z energie životní (vitální) síly ošetřovaného, která je vlastní každému z nás. V průběhu devíti měsíců těhotenství se implantuje potenciál lidského života; vše to, co lidská bytost prožije ve svém prenatálním období jako traumata včetně stresů a strachů matky, které ona zažívá v průběhu těhotenství, vytváří bloky, jež jsou základem „schémat“, která se pak v našem životě objevují a neustále jej ovlivňují a to nejen z hlediska zdravotního. Projevují se také v našem celkovém přístupu k životním situacím. Způsoby prožívání emocí jsou pak silně ovlivněny porodním traumatem dítěte, přerušením jeho spojení s matkou a zároveň strachem, stresy a napětí matky z porodu, které dítě vnímá a které jsou vtištěny do jeho buněčné paměti. Tato traumata se nám pak podvědomě promítají do dalšího života. Jejich prožívání se silně projevuje hlavně v krizových situacích životních přechodů z jedné fáze do druhé, jako je partnerský rozchod, změna zaměstnání či bydliště, odchod dětí z domů.

Buňky v našem těle v sobě uchovávají všechny zkušenosti z našeho života, včetně prenatálního období (od početí do narození). To, co můžeme Metamorfní technikou transformovat, je právě souhrn všech těchto vzpomínek. Většinou jsme zvyklí všímat si skutečností, které nás obklopují a velmi málo jsem ochotni sledovat to co se děje uvnitř v nás. Proto zůstává velmi často mnoho našich vjemů a pocitů pouze v našem nevědomí. Jakmile určitá konkrétní zkušenost z našeho každodenního života vibruje stejnou frekvencí spolu s pamětí určitého zvláštního okamžiku z období našeho prenatálního života plodu v matčině lůně, který byl námi vnímán jako omezující, tak myšlenky, emoce a přesvědčení k tomuto okamžiku se vztahující vytvoří energetická schémata, která, pokud nejsou rozeznána a transformována, mohou vést k onemocněním různého tipu a náročnosti na mentální, emocionální, fyzické úrovni či v chování.

Ten, kdo používá techniku metamorfózy, hýbe hlubokými transformativními energiemi, které se zaměřují na práci na momentech vzniku časově starších bloků. Rozpuštění těchto bloků vykonává vlastní životní (vitální) energie pacienta. Operatér neudává tomuto procesu směr, je třeba nechat prostor této energii k tomu, aby člověk převzal postupně zodpovědnost sám za sebe. MT pracuje mimo prostor, čas, hledání příčiny a následku a jde až do doby před početím.

 

 

Způsob aplikace Metamorfní techniky

Praktikování této metody spočívá v jemných dotknutích se reflexních bodů páteře na chodidlech, na rukou a na hlavě. Tyto body obsahují paměť celého období těhotenství a zmíněné tři části těla odpovídají třem základním funkcím:

POHYB (chodidla)

AKCE (ruce)

MYŠLENKA (hlava)

O chodidla se opíráme, jsou našim kontaktem se zemí, vztahem k okolnímu světu, představují naši vnitřní vyrovnanost. Ruce jsou komunikačním kanálem s druhými, dovolují nám tvořit, realizovat, projevovat se v okolním světě. Hlava je sídlem našich myšlenek, je našim spojením s nebem. MT je založená na principu vědomí, že v těchto částech našeho těla se odráží naše prenatální období. Zdrojem, který působí na celkové zlepšování stavu pacienta, je jeho vlastní základní vitální síla, která prostřednictvím doteků terapeuta aplikujícího MT rozpoutá energie, které byly zabrzděny v prenatálním období. To má za následek uvolňování hojivých procesů mysli, těla a ducha. Přes lehké dotyky a pohlazení se tedy uvolňují energie, které byly zablokovány během prenatálu a které pak rozpouští stará schéma a aktivují proces přirozené transformace, jež působí na všechny oblasti existence. Kontakt toho, kdo metodu praktikuje, je jemný, nenásilný a produkuje příjemné a uvolňující pocity. Terapeut na pacienta nepůsobí vlastní energií ani svými jinými schopnostmi. Doba jedné aplikace trvá 50-60 minut. Ihned po aplikaci MT může ošetřovaný zaznamenat změny ve svých reakcích a svém způsobu bytí.

Postoj operátora Metamorfní techniky

Velmi podstatným aspektem je postoj toho, kdo MT aplikuje. Při provádění této metody je operatér pouze katalyzátorem: změnu či uzdravení léčené osoby nezpůsobuje on, ale životní síla pacienta, která se uvolňuje prostřednictvím stimulace reflexních míst na chodidlech, rukou a hlavě. Je důležité, aby operátor pracoval bez dalšího vlastního řízení této energie a bez „chtění“ pomoci, podobně, jako je půda vhodným prostředím – katalyzátorem pro žalud, který se díky své vitální síle ujme a vyroste z něj statný dub. Terapeut nediagnostikuje, neléčí a nemusí znát současný stav ani symptomy nemocí ošetřovaného. Čím méně je operátor vtažen do procesu proměny, tím je technika účinnější.

Pro koho je Metamorfní technika vhodná?

MT je výjimečným prostředkem pro osobní proměnu a je VHODNÁ PRO VŠECHNY – můžeme ji aplikovat jak sobě samým tak na druhých. Je vhodná pro dospělé i pro děti. Je výborná pro urovnání hyperaktivity, poruch v sebeovládání, agresivity, poruch CNS, ADD, autismu, pro zdravotně postižené, pro těhotné maminky a zdravý vývoj jejich miminek. MT je úspěšná při řešení zdravotních problémů i velmi starého původu a to jak fyzického, tak psychického a emocionálního. K MT se často obrací lidé v náročných životních chvílích: nové zaměstnání, stěhování, rozvod či nemoc nebo v situacích souvisejících s nějakým přechodem (dětství, dospívání, těhotenství, menopauza nebo andropauza, stěhování, rozvod, úmrtí blízké osoby, problémy v práci). Mnoho z nich udává, že jsou schopni lépe řešit tato přechodná období. Někteří chtějí udělat hluboké vnitřní změny, aniž by museli analyzovat minulost, jiní zjišťují, že ve chvílích napětí a tlaku jsou schopni zvládat určité situace efektivněji, jako by měli více energie k dispozici. Lidé zaznamenávají nápadné fyzické a emoční positivní změny anebo pozitivní změny ve svém chování a reakcích. Metamorfní technika není postavena na léčení specifických symptomů, ale vytváří cestu k osvobození se od starých bloků, a to jak fyzických tak psychických: je to cesta rozvoje a růstu. Je bezpečná pro každého, pomáhá vzít vlastní sílu do vlastních rukou a umožňuje dát směr našim životům.

Kdo se může Metamorfní techniku naučit a provádět ji?

MŮŽE SE JI NAUČIT KAŽDÝ, kdo o ni projeví zájem. Základní technika je nesmírně snadná, příjemná a uklidňující – nepotřebujeme žádné zvláštní schopnosti ani odborné znalosti. Je optimální pro zájemce o vlastní rozvoj, pro ty, co cítí potřebu změny, pro všechny, kterým leží na srdci pohoda a zdraví v rodině, pro terapeuty, maséry, lékaře, pro pracovníky s postiženými osobami. MT můžeme provádět kdekoliv, není třeba zvláštního místa ani zařízení. Je možné ji praktikovat v klidu terapeutického studia, doma na gauči, při sledování televize, na cestách, či při pauze v kanceláři. Díky možnosti aplikace dle vlastních potřeb a osobních preferencí je snadné začlenit použití MT do každodenního života. Dobře se doplňuje s terapiemi jak alternativními, tak klasické medicíny.

Jak je možné se Metamorfní techniku naučit?

Česko-slovensko-italská asociace Inspirala se zaměřuje uvolnění člověka od všech bloků, nefunkčních schémat, omezujících přesvědčení a z toho důvodu tvoří „most“ mezi zeměmi tak, aby se snadno mohly předávat informace, zkušenosti, terapie.. Inspirála je mimo jiné šiřitelem a podpůrcem této jedinečné metody. Zakladatelka Inspiraly Jitka Třešňáková je přímou žačkou Gastona San-Piera a Isabelly Tavilla prostřednictvím účastí na kurzech a instruktorských školeních v italském Miláně a sama tuto metodu provádí terapeuticky. Záměrem asociace je přenést tento transformační prostředek do České republiky a na Slovensko ke každému, kdo pocítí potřebu změny ve svém životě.

ŽIJ ŽIVOT BEZE STRACHU – ŘEŠ VŠECHNY PŘEKÁŽKY A POZNÁŠ, ŽE JE MŮŽEŠ ZVLÁDNOUT

Více ZDE - Inspirala – www.inspirala.cz