Génius se loučí
Gabriel García Márquez se stáhl z veřejného života ze zdravotních důvodů. Má rakovinu lymfatického systému a jeho stav se stále zhoršuje
Svým přátelům zaslal dopis na rozloučenou.
Díky internetu jsme si ho mohli rozeslat:
“Kdyby Bůh na chviličku pozapomněl, že jsem hadrová loutka a daroval by mi kus života, snažil bych se ten čas využít co nejlépe.”
Možná bych neřekl všechno, co si myslím,
ale dozajista bych si rozmyslel, co říct
Věcem bych přikládal hodnotu ne podle toho co stojí, ale podle toho co znamenají.
Spal bych málo a více bych snil.
Mám zato, že když zavřeme oči, každou minutou ztrácíme šedesát vteřin světla.
Pokračoval bych v chůzi když se ostatní zastaví.
Probouzel bych se když ostatní budou spát
Kdyby mi Bůh daroval kousíček života nosil bych prostý šat.
Vystavoval bych se prudkému slunci a obnažoval nejen své tělo, nýbrž i duši.
Dokázal bych lidem jak se mýlí když se domnívají, že ve stáří nemohou milovat.
Nevědí totiž, že zestárli, protože milovat přestali.
Dítěti bych dal křídla, avšak nechal bych je, aby se samo naučilo létat.
Staré lidi bych naučil, že smrt nepřichází, když zestárneme, ale když zapomeneme.
Tolika věcem jsem se od vás, lidičky, naučil….
Každý chce žít na vrcholku hory a nechápe, že skutečné štěstí spočívá v tom JAK ji zdolává když stoupá
Naučil jsem se, že když novorozeně poprvé sevře do pěstičky prst svého táty, lapí ho tak navždy.
Naučil jsem se, že člověk smí na jiného shlížet shora pouze tehdy, když mu pomáhá postavit se na nohy.
Je tolik věcí, kterým jsem se od vás naučil, avšak mnoho mi již neposlouží, neboť až mne uloží do té bedny, budu bohužel umírat.
Říkej vždy co cítíš a konej tak jak myslíš.
Kdybych věděl, že se dnes naposledy dívám jak spíš, stiskl bych tě v objetí a v modlitbách byl prosil Boha, abych směl chránit tvou duši.
Vědět tak, že mi zbývá pár minut, řekl bych ti do očí „mám tě rád” a bláhově bych nepředpokládal, že to víš.
Vždy přijde nové ráno a život nám dá další šanci. Pokud se mýlím a zbývá jen ten dnešní den, rád bych ti řekl jak moc tě mám rád a že na tebe nikdy nezapomenu.
Zítřek nemá jistý nikdo, ať mladý či starý. Dnes jsi možná naposledy s těmi, které miluješ. Nečekej na nic, protože nebude-li žádné zítra, litoval/a bys, že sis neudělal/a čas na úsměv, objetí, políbení. A žes jim nestihl/a splnit poslední přání
Buď nablízku těm, které miluješ. Opakuj jim, jak moc je potřebuješ. Měj je rád/a a chovej se k nim hezky. Udělej si čas na to, abys řekl/a „mrzí mě to”, „odpusť”, „prosím tě”, „děkuji“ a všechna slova lásky, která znáš.
Nikdo na tebe nebude vzpomínat pro to co sis myslel/a vskrytu. Žádej Pána ať ti dá sílu a moudrost, abys své myšlenky sdělil/a.
Prokazuj přátelům a svým nejdražším jak moc ti na nich záleží.
Tobě, upřímně a s láskou