Pomiluj mne svými dlaněmi

30.06.2012 22:21

Pomiluj mne svými dlaněmi

 
Zažívá to již poněkolikáté. Drží ji za ruku, dlaň přitisknutou na dlaň. Jako by ty dlaně k sobě od pradávna patřily. Jistě, ta její je o něco menší, ale energeticky je to jako skládačka, plus a mínus, jang a jin.Vnímá jemný vánek, chvílemi brnění. To se přenáší až někam dolů k páteři a pomaličku stoupá vzhůru do druhé čakry. Vnímají to, jak působení energií spouští krůpěje potu uvnitř dlaní, které tisknou k sobě navzájem, což ještě více šponuje jejich vzrušení. Dlaně každého z nich vše dávají i vše berou v jeden jediný okamžik. Pomalu zkoumá měkké výstelky uvnitř její dlaně. Úplně pomalu.. délku jednoho milimetru se sune celou věčnost. Vydržel by si s její dlaní hrát dlouhé hodiny a neomrzelo by ho to. Je to zvláštní. Nerozumí tomu, ale ten pocit je silnější, než jakékoli pochopení.

Nerozumí, až do té chvíle, než to uzří v jedné z vizí. Nejintimnější projev lásky v dalekém světě, řekli bychom mimozemském světě, probíhá skrze dlaně. Je to hlazení, líbání i souložení zároveň. Právě dlaněmi probíhá dlouhé orgastické milování mimo prostor a čas. Dlaněmi dokonce, zcela samozřejmě a hladce, tvoří nepozemšťané své potomky. Využívají energetického propojení, využívají společného záměru a vizualizování, plně vědomí v kontaktu dlaní.

Princ v pohádce hledal svou milou podle střevíčku. Ale hledat svůj protějšek podle kompatibility dlaní?

Možná máte ještě v živé paměti svá vlastní pohlazení. Pohlazení odkohokoli komukoliv. Většinou bezelstný projev lásky, podpory, soucitu. Možná jste jako malé děti milovali hlazení po vlasech, či po tváři. Zcela samozřejmý projev nejvyšší lásky, který se stal v podstatě osudným, nebo spíš ostudným, Michaelu Jacksonovi. Možná si vybavíte, co budoucí maminka bezděky dělá tak často a ráda. Hladí své vzdouvající se bříško. Dítě to vnímá a miluje. Je smutným paradoxem, že s přibývajícím věkem pozemšťané hlazení opouštějí. Je tristní, že lidé umírají zpravidla nikým nehlazeni.

Někteří hledající částečně nahlédnou do síly svých dlaní, i tak je používají jen z mála procent jejich schopností. Používání muder je jen slabou vzpomínkou na vzdálené světy.

Občas se s někým shodnu, že bychom měli chodit povinně na masáže či na hlazení, aspoň jednou týdně. Měly by ho hradit zdravotní pojišťovny. Ten vliv na psychiku i zdraví by byl naprosto ohromující.

Někteří lidé se cítí při pohlazení od druhých nesví. Víš, dostatečně se nemiluji, není mi to příjemné, signalizují druhým, když už je náhodou někdo chce pohladit.

Milování dlaněmi má oproti tomu zajetému pozemskému jednu další výhodu, úplně nevím proč. Lze si ho představit a užívat výrazně lépe a snadněji, než to (ne)skutečné.

Až někdy budete sami se sebou, zkuste se pohladit. Pomalu, něžně a laskavě. Kosmicky. Uvidíte, co to s vámi udělá.

 

Děkuji Jiřímu Maria Maškovi za souhlas se zveřejněním jeho úžasného článku.

Zdroj: www.osud.cz